Pokud by se člověk zamyslil nad otázkou, co ho jako první napadne ve spojitosti s kulturou našich předků, možná by odpověděl, že je to kroj. Kroj byl neodmyslitelnou součástí šatníku v každé chalupě.

§  Podle kroje se dalo poznat, z které oblasti dotyčný pochází a jak hluboko má do kapsy.

§  Každá oblast vkládala na kroj své nezaměnitelné prvky – druh výšivky, druh krajky, barva materiálu, střih.

Kroje se v rodinách dědily a dědí dodnes. Bohužel, v některých oblastech už se z původních krojů nezachoval ani jediný. Zhotovit se může tedy jen podle dobových fotografií nebo obrazů. Pokud ovšem nějaké takové památky existují. Kde se kroj nezachoval vůbec, jsou velká města. Tam se lidé oblékali trochu jinak, a tudíž leckde kroj ani neexistoval. Krojem bylo pracovní oblečení různých zaměstnání, například služky, kočího, řezníka.

Návrat ke kořenům

Kroj se dělí do mnoha skupin. Nejzákladnější a nejlogičtější jsou skupiny dvě – chudý a bohatý. Což byl v životech našich předků dost zásadní ukazatel. Další důležitá informace, kterou kroj poskytl, je rodinný stav jeho nositele. Jiné znaky měl kroj, který nosila osoba svobodná a jiný osoba ve stavu manželském.

Kroj se měnil i v souvislosti s ročním obdobím.
·        V zimě se k němu přidávaly různé kabátky a jiné svrchníky.
V dobách nedávno minulých kroji hrozil absolutní zánik. Dnes se k němu na některých vesnicích opět navracejí. V dnešní uspěchané době má člověk potřebu vracet se k minulým tradicím, k přírodě a dědictví po předcích. Proto vznikají různé dílny, ve kterých Vám kroj ušijí přesně takový, jaký se ve Vaší oblasti nosil. Jen nevím, jestli se ještě dnes řeší, ke které sociální skupině jeho nositel patří. Nebo už je to záležitost univerzální?

Kroj můžeme spatřit zejména na folklórních slavnostech, festivalech a v muzeích.